Žárlivost může okořenit vztah i zabít vztah, záleží jaká je

Ano, je tomu tak! Skutečně může zdravá žárlivost být kořením vztahu a váš partnerský vztah tak zlepšit. Přeci jen, když úměrně žárlíte, dokazujete tak, že vám na tom druhém záleží a, že vám není lhostejné, co děláte. Ovšem žárlivost se může z rukou vymknout a poté se ze zdravé a roztomilé žárlivosti vyvine chorobná žárlivost. Ta už tak roztomilá není a obvykle vede k ukončení vztahu. Tedy vlastně zdravý vztah umoříte onou žárlivostí.

Taková zdravá žárlivost se obvykle projevuje neškodně. Chcete vědět, kdo partnerovi píše, naoko žárlíte, když se na partnera usměje, nějaká jiná žena a podobně. Tohle je v pořádku, vždyť i nám ženám dělá dobře, když se na nás cizí muž usměje a když vás partner majetnicky přitiskne k sobě. Na důkaz toho, že jste zadaná. Tohle je docela v pořádku.

Ovšem problém nastává, když za vámi partner chodí a při každém hovoru či každé zprávě, kterou obdržíte, začne vyptávat, kdo to píše. Když odmítnete odpovědět, naléhá či se dokonce urazí a nějakou chvíli s vámi nemluví. Nesmíte se podívat na cizího muže, nesmíte se s nimi bavit. Může vám občas prohledat mobil, výpisy hovorů a textové zprávy, čímž se skutečně ujistí, že jej nepodvádíte. Mnohým lidem však takové chování baví, A nedivte se, komu by se líbila kontrola a nedůvěra? Asi nikomu.

Žárlivost se postupně začíná rozvíjet a sílit. Například když si vyrazíte s kamarády na víno, či jdete na sraz, ze školy partner vás neustále kontroluje pomocí zpráv či telefonů. Pokud neodpovídáte, začíná vyhrožovat, či dokonce přijde za vámi na místo, kde se vy spokojeně bavíte. Tam vám samozřejmě udělá ostudu, i když se jen objeví. Vaši přátelé či bývalí spolužáci si o vás začnou myslet, že vás váš partner hlídá. Což právě začíná být pravda.

Partner nejraději je pořád s vámi, nikam vás nepouští, kdyžtak jdete ven s ním a jeho přáteli, ovšem on se nebaví, spíše vás bedlivě pozoruje, co děláte, jak se chováte a s kým a hlavně jak mluvíte. Není to příjemné, a proto musíte co nejdříve zakročit a s partnerem si promluvit. S žárlivostí se dá bojovat, ovšem partner musí chtít. Dobré také je vyhledatpsychologickou pomoc, kdy psycholog probírá s partnerem důvody, proč žárlí. Mnohdy je to jen nejistota, že si vás nedokáže partner udržet, či v minulosti vašemu partnerovi někdo podobně ublížil a on se nyní bojí, že to zažije znovu.

Někdy to je jen prostá touha po absolutní moci a absolutní kontrole, kterou váš partner může trpět. Tyto projevy se mohou promítat až do dětství, když třeba partner jako dítě vyrůstal v absolutní nadvládě jednoho z rodičů, či se otec takto choval k matce a dítě pouze převzalo vzorec chování.

Setrvat či nesetrvat v takovémto vztahu? To je otázka, záleží zcela na vás. Některý partner se může změnit, když začne chodit na terapie a najdete jádro problémů. Jiný se nezmění, ba naopak bude se jeho žárlivost stupňovat a poté vás může i uhodit či nonstop sledovat. Vy znáte vašeho partnera, víte jaký je, jak se chová, jaké je pozadí jeho vyrůstání. Rozhodnutí je na vás, ovšem s velkým žárlivcem, který se odmítá změnit nebo si dokonce připustit, že má problém ve vztahu, nezůstávejte.