Lži, které neublíží

Lež má krátké nohy, lhát se nemá, každá pravda vyjde najevo a podobně. Tímto nás od malička častovali rodiče doma, aby nám vštěpili to, že se opravdu lhát nemá a je lepší říci pravdu, i když je sebehorší. Stokrát lepší pravda než lež. No, opravdu to tak platí? Opravdu máte říct každému pravdu, i když víte, že mu ublížíte a zraníte jeho city? Jsou také milosrdné lži, které jsou nutné k vyslovení. Taková lež, není úplně lež, spíše je to takové vysvobození, které se používá ve vyjmečných případech. Například tatínkovi, který je nemocný řeknete, že spolu pojedete na dovolenou a užijete si to, ale sami dobře víte, že tatínek už bohužel nikam nepojede. Toto je milosrdná lež, která se dá odpustit.

Lež, která neublíží je vlastně taková, která nikoho nehaní, nikomu neubližuje. Upřímný člověk, ať to myslí sebelíp, je někdy hrozný člověk. Říká vám vše natvrdo, co si myslí, nebere si servítky. A někdy je takový člověk na pár facek. Inu takový profesionální lhář je taky pěkný oříšek, u něj si nikdy nemůžete být jistá tím, co říká. Je to pravda? Nelže zase? Tohle vás bude vždycky napadat. Nedá se moc vyjít ani s jedním z nich. Jeden vám řekne úplně všechno, že vypadáte hrozně, že máte na hlavě slámu, že vypadáte na vyšší věk, že ta halenka je jak z popelnice a podobně. Druhý vám zase vykládá jak je všechno báječné, jak vás miluje, jak se s ním budete mít dobře a podobně.

Jak si v životě nastavit tu správnou míru mezi upřímností a lhaním? Musíte si najít správnou míru, mezi oběma stránkami. Vyzkoušejte si to. Celý den mluvte jen pravdu, čistou pravdu. Ta sukně se k tobě nehodí, vypadáš opravdu hrozně, to je, ale škaredý pes, no promiň, ale Daniel uměl uvařit mnohem líp a podobně. Ke konci dne budete vyčerpaná vy, a lidi okolo vás taky. Polovina vás nebude mít moc v lásce a druhá bude v šoku, z vaší upřímnosti a vašich ostrých slov. Není vždy úplně dobré být za každou cenu maximálně upřímný a pravdomluvný.

Zkuste si pravdomluvnost převést na sebe. Vy přece taky nechcete slyšet, že jako kuchařka, jste spíše průměrná, lepší je vaše sestra, nebo, že už to není s tou postavou, co to bývalo, před pěti lety, to bylo mnohem lepší, ty vrásky kolem očí jste ještě donedávna neměla a podobně. Asi nikdo tohle a podobné věci slyšet moc nechce.

Nesmíte si zkrátka tajit zásadní věci, které ve vašem vztahu (ať už rodinném, partnerském či přátelském) jsou. Nesmíte si lhát například v tom, co vám na druhém vadí, že vás něco trápí, že už necítíte takovou lásku a podobně. Tohle zamlčovat nemůžete, povede to akorát ke konci vašeho vztahu a vztah tak troskotá.

O čem lhát můžete:

• o vaší váze, nikomu do toho nic není, kolik skutečně vážíte a kolik na sobě máte kil, to si klidně nechte pro sebe.
• o vašem věku také můžete lhát, pokud nemáte chuť se svěřovat se svým skutečným věkem, zatloukejte
• o předchozích milencích, víte, že ho milujete, že jste s ním šťastná a nechcete to měnit, ale když popravdě odpovíte, že váš bývalý byl v posteli lepší, budete toho litovat celý život

O čem lhát nemůžete:

• pokud vám něco skutečně vadí, neskrývejte, že vám vadí partnerův koníček, který rodinu finančně ruinuje, že váš manžel enormě pije a podobně
• když chcete, aby vám váš dlouho vydržel, nemá smysl lhát v těch závažných věcech, stejně se pravda vždycky odhalí, tak si zbytečně komplikujete vztah a lež vás může o vztah i připravit
• dětem, ty stejně všechno prokouknou, najdou pravdu a pak poznají, že rodiče lžou, a dáváte jim špatný příklad do života