17.12. 2014 • 
1108xRostliny zdobí nejednu domácnost. Všechny hospodyňky jsou zvyklé pravidelně zalévat, sadit, rozmnožovat, či vyměňovat jednotlivé sazeničky se svými sousedkami. Většina z nás má doma klasické rostlinky, které rostou v půdě. Ale existují i rostliny, které ke svému růstu půdu vůbec nepotřebují. Nyní se spolu podívejme, jak se takové rostliny pěstují.
Tak za prvé je to hydroponie. Podstatou této metody je pěstování rostlin v takovém roztoku, který je živý. Těmito roztoky se buď sytí substrát, nebo je možnost, že rostliny se pěstují v nádobách přímo v nich. Místo substrátu se dá použít štěrk, hrubý písek, perlit, keramzit, mech nebo třeba rašelina. Jedinou podmínkou pro substráty je to, že musí být dostatečně lehké, pevné a inertní. To znamená, že nesmí chemicky reagovat s živými roztoky. Tyto substráty by také měly být schopny absorbovat velké množství vody, které udrží v sobě, ale zároveň propustné pro vzduch. Se speciálním prostředí musí kořeny dobře splynout a držet celou rostlinu ve zpřímené poloze.
Asi nejlepším substrátem je keramzit. Má totiž všechny důležité vlastnosti pro růst rostliny. Zvláště to, že je lehký a dobře propouští vodu. V tomto prostředí se kořeny dobře udrží a mohou se dostatečně větvit. Pokud se teda rozhodnete pro tento substrát, volte ten, který má průměr hrudek asi 2 až 3 centimetry nebo ten drcený a částečkami 0,1 až 0,5 centimetrů. Podobně výhodný a možná i dostupnější substrát je rašelina. Před započetím pěstování ovšem musíte zjistit její kyselost. Pokud by totiž byla překyselená, museli byste ji zneutralizovat například křídou nebo dolomitickým vápencem. Jakmile jste si vybrali substrát, do kterého přijde rostlinka, zajistěte si ještě živný roztok. Roztok vyrobíte z vody a soli. Tento roztok pak je k rostlině přidáván třemi způsoby. Buď můžete rostlinku běžně zalívat shora, či zdola nebo naplnit celou nádobu.
Namícháte-li správný roztok, vydrží Vám dlouhou dobu a nějaký čas se o něj nemusíte starat. Tato doba se pohybuje kolem 35 dnů, samozřejmě v závislosti na rostlině. U některých je tato doba kratší, u některých delší. Jen si dávejte dobrý pozor na druh nádob, které používáte. Všechny totiž musí být vodotěsné a inertní. Doporučuje se používat nádoby z polévané keramiky, skla nebo třeba azbestové truhlíky. Můžou se použít také dřevěné truhlíky. Ty ovšem musí mít vnitřek vyložený polyetylénovou fólií. V žádném případě nepoužívejte kovové, a už vůbec ne nesmaltované nádoby.
První způsob pěstování již znáte, nyní se můžeme vrhnout na ten druhý, kterým je iontoponie. U tohoto druhu pěstování nejsou živiny obsaženy v roztoku, jako tomu bylo u hydroponie, ale v substrátu samotném. Tento substrát je nazýván jako iontovýměnný. Rostliny zalívejte pouze čistou vodou, spíše studenou. Substrát bude sypký, granulovaný, ale může být také celistvý. Jako substrát se často používají tkaniny, plsť, brikety, keramzit.
Oba dva způsoby pěstování rostlin jsou docela netradiční, ale zato velmi prospěšné. Rostliny dostávají dostatečné množství vody, dobře rostou a daří se jim. Výhodou je to, že se již nemusí rostliny hnojit. A jak bylo popsáno u hydroponie, odpadne stres s častou zálivkou. Bylo taky dokázáno, že rostliny nejsou tak často napadány škůdci a jinými chorobami, jako je tomu u klasicky pěstovaných rostlin. Ale nemluvme jen o výhodách, samozřejmě že jsou i nějaká negativa. A to především u hydroponie, kdy převážně v zimních měsících, kořeny rostliny dost často odumírají. Do teplého prostředí se rostliny nemohou přenášet, protože by jim chybělo světlo a rostliny by se vytahovaly. Pochopitelně počítejte i s vyšší finanční částkou při pořizování všeho potřebného k pěstování.
