Workoholismus. Co s takovým člověkem?

Workoholismus je závislost na práci. Denně v ní tráví člověk několik hodin, víkendy. Pokud je doma a jen trošku to jde, pracuje, v práci často bývá přesčas, a když už musí být doma, neustále kontroluje telefon, pracovní e-maily a volá do práce, zda se něco neděje. Workoholici bývají většinou lidí na vyšší pozici nebo to jsou vlastníci svým firem, podnikatelé. U podnikatelů je to tak trošku omluvitelné, rozjíždění firmu, musí se starat o své živobytí. Co, ale rodina? Ta samozřejmě strádá. Rodič se dostatečně dětem nevěnuje, většina besídek, školních představení a podobně pro ně není. Oni jsou v práci. A manželství či partnerství také nestojí za nic. Většinou manžela nemáte doma. Nakupujete sama, chodíte do divadla na kocerty sama. S dětmi jste většinou sama, na dovolené jezdíte sama, víkendy trávíte sama. Nevyhovuje vám to? Nelíbí se vám být pořád o samotě? To je jasné.

Workoholik je většinou samotář. Ač může mít vztah, většinou to po nějaké době přestane klapat. Nikoho nebaví být ve vztahu a přitom trávit všechen čas samotný. S přáteli se domluvíte na kině nebo na dobré večeři, partner vám to odkývne, ale v den schůzky s přáteli se omluví, že má v práci moc práce a nestihne to. Jednou, dvakrát se to dá pochopit, to ano. Ovšem když se to děje pořád už se nad tím zamyslíte a přemýšlíte, kde je chyba a kde je problém. Je chyba ve vás? Nechce s vámi trávit čas? Nemá rád, vaše přátelé? Nelíbí se mu, jak se chovají? Pokládáte si spoustu otázek, na ně však nenalézáte odpověď.

Problém bývá někde jinde, je to v tom, že váš partner je zkrátka závislý na práci. Povětšinou bývají workoholici muži, avšak nevyhýbá se to ani ženám, i když v menším měřítku. Ženy obvykle v sobě dokáží oddělit práci a rodinný život. Umí se postarat o to co je nutné a potřebné jako úklid, vyprat, vyžehlit a podobně. Práce je pro ni sice zdrojem peněz, ale rodina je pro ženu důležitá. I když jsou dnešní ženy dostatečně emancipované. Muži ne, ti mají zafixováno, že musí rodinu především uživit a zajistit. To, že tráví nadmíru času v práci, neřeší. Mnohdy se na ženu také mohou obořit. Žena například chce, aby s ní muž šel například do kina, divadla nebo s dětmi na pískoviště. Muž řekne, že musí do práce a kámen úrazu je na světě. Žena muži začne vyčítat práci a muž se obočí, vždyť přece vydělává a zajišťuje finančně rodinu. To, že rodina trpí jeho nepřítomností, nevidí. Nebo spíše nechce vidět.

Člověk, který je workoholik nevidí, že je něco špatně. On je přece pořád spokojený a šťastný. Zkuste si s přítelem promluvit. Ukázat mu, jak rodina trpí a jak rodině chybí právě váš otec a manžel. Je potřeba si promluvit bez emocí, bez zbytečného obviňování. Zkrátka jen fakta. Komunikujte s ním, říkejte, co cítíte, jak se cítíte, když jste bez něj. Třeba mu to dojde a změní se. Pokud ne, přitlačte na něj, ať vyhledá lékařskou pomoc. Není to žádná ostuda a žádný důvod k tomu, stydět se.

Muži si většinou nechějí připustit chybu. Proto o tom nechtějí nic slyšet a nechtějí se o tom vůbec bavit. Pokud s tím nebude partner nic dělat a dál bude trávit v práci většinu svého dne. Takový člověk zůstane bohužel sám.