Rubikova kostka

Rubikova kostka

01.03. 2012 • Zajímavosti 5300x

Rubikova kostka je neuvěřitelný hlavolam, který okouzlil své fanoušky doslova na celém světě. Dosud se prodalo více než dvě stě milionů kostek. Po útlumu koncem 80. a počátkem let 90. se Rubikova kostka znovu vrací na pulty prodejen.

Každý vynález má své oficiální „datum narození“. Pro Rubikovu kostku to je rok 1974, kdy byl maďarským vynálezcem Erno Rubikem zhotoven první prototyp. Vynálezcovo jméno je dnes všeobecně známý pojem. Tenkrát byl pan Rubik lektorem na Umělecko-průmyslové akademii v Budapešti. Vášnivě se zajímal o geometrii, zejména pak o její trojrozměrné formy využití. Zabýval se konstrukcí a možnostmi kombinování různých tvarů i součástek. A to nejen teoreticky, ale rovněž v praxi. Během své výuky Erno Rubik používal k interpretaci svých nápadů skutečné modely zhotovené z papíru, lepenky, dřeva nebo plastických hmot pro nácvik prostorové orientace studentů. Později tato jeho činnost vedla k vytvoření proslulé kostky. Je třeba zdůraznit, že již dříve existovala celá řada hlavolamů, které využívaly různé kombinace geometrických tvarů, ale žádný z nich nedosahoval takových možností a rozmanitosti řešení a zároveň tříbení prostorové orientace a kombinačních schopností, jako právě Rubikem vynalezená kostka. A to nemluvě o estetické hodnotě tohoto výtvoru.

Zhotovení kostky však nebylo zrovna jednoduchou záležitostí. Zajistit otáčení jednotlivých segmentů vzájemně kolem tří os bylo nejprve zkoušeno na jednodušším modelu kostky s osmi segmenty (222). Jednotlivé prvky kostky zkoušel Rubik držet pohromadě pomocí gumového mechanismu procházejícího skrz všechny segmenty. Tato konstrukce se záhy ukázala jako nevhodná, stejně jako další systém konstruovaný pomocí čepů a drážek. Erno Rubik si uvědomil, že tento problém může uspokojivě vyřešit pouze zcela originální koncepce. Inspiraci našel jednoho letního dne, když se procházel po břehu Dunaje. Všiml si říčního štěrku, jehož původně ostré hrany byly působením vodního toku zaobleny. Přišel na to, že vnitřek jednotlivých kostiček musí být zakulacen. Vznikl tak posléze vynikající mechanismus, který zajišťoval spolehlivou funkčnost i pro původně navrhovaný složitější typ kostky (333), tj. s dvaceti sedmi prvky. Nakonec byly vnější stěny segmentů opatřeny barvou – šesti různými odstíny.

Když byla kostka zkonstruována, Erno Rubik ji představil svým žákům i přátelům, aby ji vyzkoušeli. Efekt se dostavil okamžitě. Jakmile vzal někdo kostku do ruky, těžko se jí zbavoval. Překvapivý zájem přátel a studentů o tento nový hlavolam přinutil jejího stvořitele přemýšlet o možnosti průmyslové výroby. Bylo třeba zajistit potřebné nástroje pro masovou výrobu. Vzhledem ke složité konstrukci kostky to nebyl úkol nikterak snadný, zvláště pak za ekonomických podmínek v tehdejším komunistickém Maďarsku. Zásluhu na uvedení kostky do výroby měli řídící pracovníci hračkářské firmy „Politechnika“, ředitel Lehel Takacz a hlavní inženýr Ferencz Manczur, kteří ihned pochopili důležitost výroby nového vynálezu. Ale protože se při výrobě kostky využívalo značné množství ruční práce, trvalo celé tři roky, než se první kostky objevily na policích budapešťských obchodů.

Během roku 1978 si kostka i bez mediální podpory či reklamy pozvolna razila cestu mezi své nadšence a v roce 1979 se jí „kroutilo“ doslova po celém Maďarsku. Díky tehdejší železné oponě se stále rostoucí obliba kostky jen stěží dostávala do povědomí obyvatelstva v západních zemích. Rozšíření Rubikovy kostky na západní trhy se posléze podařilo dvěma občanům maďarského původu. Tím prvním byl Dr. Tibor Laczi, který se narodil v Budapešti, studoval ve Vídni a poté pracoval u jedné německé počítačové firmy. Kostku objevil při jedné ze svých častých obchodních cest do Maďarska. Okamžitě ho zaujala natolik, že se ji pokusil představit v roce 1979 na veletrhu v Norimberku s vidinou zájmu německých obchodníků. Zpočátku se nesetkal s úspěchem, ale učinil alespoň velmi důležitý krok v historii tohoto vynálezu.

Tom Kremer, úspěšný vynálezce v oboru hraček a her a jehož mateřská řeč byla též maďarština, vlastnil licenční společnost Seven Towns Ltd. založenou v Londýně. Ta byla velmi respektována v hračkářském průmyslu po celém světě. Tito dva muži se rozhodli, že prosadí Rubikovu kostku po celém světě. Dr. Laczi zamířil zpět do Maďarska, aby tam bojoval s místní byrokracií, zatímco Tom Kremer vyrazil do světa hledat potenciálního výrobce, respektive distributora. Uvědomoval si, že pro obchodní úspěšnost kostky je třeba najít distribuční síť větší mezinárodní společnosti. Ani jemu se však příliš nedařilo. Díky víře ve výjimečnost kostky se nevzdával a neustále pátral po vhodném společníku. Po mnoha zklamáních se nakonec dostavil první výsledek. Tom Kremer přesvědčil šéfa marketingu firmy Ideal Toy Corporation, aby se v Maďarsku na vlastní oči přesvědčil, jak ta „věc“ vlastně funguje. Stalo se tak v září roku 1979 v době, kdy byla kostka v Maďarsku již velmi populární. V té době lidé „točili kostkou“ doslava na každém kroku, na ulicích, v tramvajích, kavárnách apod. Po pěti dnech spletitých vyjednávání mezi váhajícím kapitalistou a neústupnými úředníky tehdejšího režimu neuznávajícího působení volného trhu došlo nakonec k dohodě. Pánové Laczi a Kremer se zoufale snažili dát obě strany dohromady a výsledkem nakonec byla objednávka na jeden milion kostek.

Hlavní debut však kostka zaznamenala na veletrzích v Londýně, Paříži, Norimberku a New Yorku v únoru 1980. Za pomoci názorných ukázek Erno Rubika sklízela kostka úspěch a objednávky se jen hrnuly. Mělo to však jeden háček. Nebyly kostky. Zároveň požadavky západních norem včetně požadavků na obaly znamenaly drastický zásah do maďarského výrobního procesu. K veškerým změnám přitom docházelo v komunistickém režimu jen velmi zvolna. Komunikace (i když výrazně podporovaná T. Kremerem) mezi Budapeští a New Yorkem také nebyla jednoduchá. Přesto první kostky začaly opouštět Maďarsko již v květnu 1980 a jakmile se objevily v rukou spotřebitelů, bylo zřejmé, že počáteční objednávka jednoho milionu kusů nebude stačit rostoucí poptávce. I přes zvýšení výroby nebyl kostek dostatek. Poptávka rostla rychleji, než byl výrobní závod schopen dodávat do obchodní sítě. Výrobní centra se tedy musela z Maďarska rozšířit dále do Hongkongu, Thaiwanu, na Costa Ricu i do Brazílie.

Snaha složit kostku zaměstnávala snad všechny věkové skupiny obyvatelstva doslova po celém světě. Nejlépe na tom byla studentská mládež. Oni byli ti, kteří vytvářeli různé algoritmy vedoucí ke snadnému a úspěšnému složení Rubikovy kostky. Bylo vydáno více než šedesát knižních publikací na téma pomoci při zvládnutí kostky. Po získání nejvyšší ceny pro význačné vynálezy v Maďarsku a ocenění v hračkářské branži v Německu, Francii i Británii se Rubikova kostka stala též uctívaným exponátem Muzea moderního umění v New Yorku.

Prodej kostky v roce 1982 vzrostl do takové výše, že na Západě (podle některých odhadů) každá třetí domácnost vlastnila Rubikovu kostku. Pojem „RUBIC CUBE“ se dokonce dostal jako samostatné heslo do Oxford English Dictionary.

Je nesnadné odhadnout počet prodaných kostek po celém světě. Experti se domnívají, že tato cifra převyšuje dvě stě milionů. Svoji roli zde sehrály pirátské výrobky původem z Asie (ostatně existují i v současnosti), které se přičinily o brzké nasycení trhu. A tak se stalo, že obchod s Rubikovou kostkou se zhroutil již v roce 1983. Firma Ideal Toy Corporation byla koupena společností CBS. Ta v roce 1985 zcela vyřadila hračky ze svého programu.

Některé hračky často podléhají módním trendům a nejinak tomu bylo i v případě Rubikovy kostky. Tom Kremer se však nevzdal. Po celou dobu považoval kostku za klasickou hračku, která by měla mít stálé místo na trhu. V roce 1985 získala jeho společnost Seven Towns veškerá práva na Rubikovu kostku. V roce 1991 začal postupně uvádět kostku znovu na světové trhy. Ve srovnání s obrovskou vlnou počátkem osmdesátých let byl prodej na začátku let devadesátých podstatně nižší. Nicméně v roce 1995 převzala kalifornská firma Oddzon distribuci kostky s překvapujícími výsledky. V roce 1996 se jen v USA prodalo přes tři sta tisíc kostek a toto číslo rostlo v roce 1997 i 1998. V Japonsku se v roce 1997 prodalo více než sto tisíc kusů a podobně tomu bylo i ve Velké Británii. Znamená to tedy, že Rubikova kostka se vrátila. A nyní, v této její druhé etapě, se Rubikova kostka stala součástí široké „rodiny hlavolamů a her“, které s sebou nesou známku geniality svých tvůrců. Sám Erno Rubik se za ty roky příliš nezměnil. Je hluboce zaneprázdněn tvorbou nových her a hlavolamů.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Googlu

Další zajímavé články
Nej online hry
Bubble Glee online hraRise of Atlantis online hraMahjong Alchemy online hraSara Super Spa online hraSnail Bob 2 online hraPersonal Shopper 2 online hraLady Gaga Celebrity Makeover online hra