Víte, jak na barvy? A která je ta vaše?

Barvy máme všude kolem nás – nosíme je na sobě v podobě oblečení, pohybujeme se v různě barevných prostředích, vybíráme si barevné tapety, barvy k vymalování našich pokojů, vybíráme si (i) podle barvy hrneček na kávu nebo čaj...Zkrátka barvy nás obklopují na každém kroku a neustále působí na naši psychiku i podvědomí.

Určitě i vy máte tu svoji „nej“, vyvolenou, zkrátka ten nejoblíbenější odstín, do kterého se nejraději obléknete, nebo kterým se s největší radostí obklopíte. Každá barva ale s sebou nese několik charakteristik. Podle toho, jaké preferujete právě vy, můžete také poodhalit kus sebe.

Tento článek je tudíž věnovaný charakteristickým vlastnostem barev – a to jak jich samotných, tak také lidí, kteří je nejraději volí za své společníky.

Nutno podotknout, že každá pojednaná barva má spoustu dílčích odstínů, s jejichž proměnami se mění i charakteristiky jich samých stejně jako lidí, kteří je nosí nejčastěji. Berte prosím následující přehled jako orientační, zaměřený na ty odstíny, které si pod pojmem barvy vybavíme nejrychleji a nejčastěji. Svítivě oranžová stejně tak jako khaki zelená jsou extrémy, které zde pojednávané nebudou.

Žlutá

Žlutá barva je bezpochyby barvou štěstí, radosti, optimismu a nekonečné extroverze. Takhle zářivou si vezme zejména ten, který na sebe chce upoutat. Není to však arogantní tón, který by do světa volal „to já jsem pánem všeho“. Žlutá je zkrátka veselá, poutavá a stejně tak tu je proto, aby rozveselovala okolí. Milovníci žluté budou většinou věční smíšci a životní optimisté.

Oranžová

Oranžová barva je také barvou štěstí, radosti a celkového pozitivního přístupu k životu. Už je ale o poznání „zemitější“, tedy nemá potřebu světu hlásat svoji radost plnými ústy, nýbrž se spokojí se skromnější a pokornější formou radosti a komunikace s okolím. Milovníci oranžové jsou povětšinou pohodáři, milující lidí, pozitivně smýšlející a hledající spojení s přírodou. Oranžová se někdy považuje též za barvu hojnosti a plodnosti.

Červená

Červená je dominantní, vyzývavá a sebevědomá barva. Ne nadarmo se říká, že je to barva vášně. Ten, kdo si ji na sebe vezme, většinou moc dobře ví, co chce a umí si za tím jít. A to bez ohledu na prostředky. Červeň je totiž také barvou agrese, výrazného až povýšeného ega a pevnou cestou za svým cílem. Osoby, které na sebe jinou než červenou vezmou jen zřídka, jsou osoby často mírně panovačné, ale také velmi (zdravě) sebevědomé, trpělivé a s pevnou vůlí, schopné sledovat svůj cíl až do konce. Dávají přednost svým emocím a city se nebojí projevit veřejně. Milovníci červené jsou dynamičtí, mírně náladoví a nezkrotní ve svém (často snadno vyvolaném) hněvu. Oproti tomu jsou ale i velmi vášniví a nezkrotní.

Růžová

Barva lásky, čistoty, nevinnosti a ženskosti. Barva křehkosti, zranitelnosti i velké (až přehnané) citlivosti. To vše je růžová. Osoba (převážně tedy ženského pohlaví, i když karta se pomalu obrací i k mužům), která se do růžové halí často, má touhu volat do světa o své něžnosti a neposkvrněnosti. Mužům růžová často imponuje a ženy na to sází. Proto je třeba milovnice růžové pořádně poznat, než se necháte oklamat. Jsou skutečně tak křehké a nevinné, nebo se jedná jen o past? A naopak – nejsou křehké až přespříliš? Nezlomí jejich duši první velký problém? Růžová ale umí být i decentní a dospělá, pokud ji dobře zkombinujeme s ostatními barvami, jako je například černá, bílá nebo šedivá.

Pokud je růžová použita v interiéru, zapříčiňuje větší chuť na sladké. Proto raději dejte pozor na to, do jaké cukrárny chodíte...(samozřejmě bráno s nadhledem).

Fialová

Fialová se považuje za barvu vysoce spirituální a meditativní. Lidé – milci fialové – často rozmýšlejí i o jiných dimenzích světa než je současná realita. Fialová může být jak barvou důmyslných a zodpovědných lidí, stejně jako nenapravitelných snílků žijících si „ve svém vlastním světě“.

Zelená

Stejně jako ostatní barvy, i zelená má mnoho dílčích odstínů. Zde jsou však rozdíly velmi markantní – škála zelené se táhne od téměř tmavohnědé khaki po svítivou na reflexních vestách nebo sportovních dresech. Zde rozebíraná charakteristika se proto upíná nejvíce k tomu tónu, který bychom hledali pod pojmem „trávový“ nebo „jako listy/ jehličí“. Zkrátka k přirozené zelené, kterou můžeme nalézt všude v přírodě.

Zelená je barva klidu, harmonie, spočinutí v duševní pohodě. Má nejblíže k přírodě a souznění s ní. Lidé rádi se halící do zeleného oblečení často hledají rovnováhu, jsou tišší a hloubaví, obdivující přírodu. Více křiklavé tóny pak nosí lidé extrovertnější, snažící se na sebe rádoby nenápadně upozornit. Pokud máte ve svém okolí milovníka zelené, vězte, že to bude nejspíše člověk, na kterého je spolehnutí, je rozumný, rozvážný a často velmi zodpovědný.

Modrá

Modrá je barva volnosti, lehkosti, uvolnění. Je to barva věčných pohodářů, snílků a cestovatelů. Pro mnohé z nich znamená vnitřní klid a svobodu, stejně tak jako prostor pro rozjímání a bilancování nad svým životem a jeho cílem. Pro mnohé je právě modrá nejvíce slučitelná s meditací. Pozor však na ty, kteří používají modrou coby společenskou barvu, ke které nemají užší vztah. Takové osoby mohou být vypočítavé, se snahou zapůsobit a získat na svoji stranu. Mírným způsobem vyvinout nátlak, který z jejich úst působí velmi seriózně a nenápadně. Modrou proto rádi do svého šatníku volí finanční poradci a podomní prodejci.

Hnědá

Hnědá je barva země, přírody, stability, připoutanosti k Matce Zemi, ale i k domovu a rodině. Hnědá je konzervativní, tradicionalistická, často toužící po pevné stabilitě a „stání pevně nohama na zemi“. Milovník hnědé je často člověk nepřející si změny, který se potřebuje cítit „zakořeněný“ (v rodině, v pracovní pozici, ve městě či státě, v kterém žije a podobně). Stabilita je pro něj na prvním místě, stejně jako finanční zázemí. Je ale také pohostinný ke svým přátelům, laskavý k ostatním lidem a toužící po harmonii s přírodou. Mnozí lidé mají hnědou neodmyslitelně zakódovanou s příjemnými pocity, které vyvolává konzumace čokolády nebo kávy.

Šedá

Šedá je barva nenápadnosti, tradicionářství, nesmělosti i jisté unylosti. Lidé, kteří si oblékají zásadně šedivou, často rezignovali nad životem a radostí z něj a snaží se na sebe co nejméně upozorňovat. Možná se budete divit, ale být nenápadný a přehlížený je v šedivé a všech jejích odstínech snazší než v černé (která na první pohled upoutá). Ne nadarmo se používá sousloví „šedivá myš“. Ne vždy je ale dobré takové lidi odsoudit, poněvadž za sebou mohou mít otřesné životní zážitky. Na druhou stranu není nic špatného, když se do šedivé zahalíte alespoň občas. Je to také barva klasiky a elegance, která působí drahým dojmem, pokud je vhodně zvolen střih. I na společenských večírcích tak můžete být v šedivé za hvězdy.

Bílá

Bílá je barva čistoty, duchovního směřování, nevinnosti, plachosti, i úcty a pokory. Bílá je též považovaná za barvu luxusu. Nakolik za to může všeobecné povědomí o tom, jak složité je bílé věci bílé uchovat, už neumíme posoudit. Dříve barva chudých, kteří neměli na jiný odstín prostředky, dnes barva nadmíru společenská, vyhledávaná, oblíbená a „vysoká“. Milovník bílé o sobě do světa rozhlašuje, že zná svoji cenu, záleží mu na kvalitě a je precizní, cílevědomou a nebojácnou osobou. Jen když je té bílé mnoho (například nemocniční interiéry), může to být až nepříjemné, oslnivé i depresivní zároveň.

Černá

Černá je barvou záhad, nekalostí, elegance i tradicionářství. Černá je barva neústupnosti, spiritismu a mystiky, stejně jako životního pesimismu a rezignace. Černá je barvou extravagantních exhibicionistů, stejně jako duší bez života oblékajících se jen a jen do černé. Černá je totiž ten nejkontroverznější tón na barevném spektru, který v sobě nenese nic jiného než nekonečné protiklady. Vždy je nutné posuzovat milovníky černé případ od případu a nepaušalizovat názory.